Nevěděla, že je těhotná - dítě zabila..

Stává se to, čas od času prosákne zpráva o rodičce, která usmrtila své novorozeně. Co se asi odehrává v hlavě takové ženy? Normální je se přeci na mimiko těšit..

          Má vnoučata si užívají příměstského tábora a tak jsem měla čas si přečíst zprávy. Zase nějaká nešťastnice zabila své novorozené dítě, proběhl soud, byla odsouzena - společnost se s problémem vypořádala "po svém" a v mezích spravedlnosti.

Celý článek je zde: http://www.novinky.cz/krimi/378505-vyhodila-novorozence-do-popelnice-ve-vezeni-stravi-17-let.html

          Paní prý nevěděla, že je těhotná. Znalci její tvrzení vyvrátili. Paní nikdy nevysvětlila, proč se dítěte zbavila, léčí se na psychiatrii. Byla odsouzena na 17 let ve vězení.

"To jí patří," utrousí čtenář, zvláště po té, co si přečte, jak trýznivě novorozeně umíralo. Zřejmě tak uvažovali i soudci, hodně zde sehrály znalecké posudky, což jsou prakticky subjektivní názory lidí z daných oborů. Ti mají jasno a tohoto "jasna" se drží soudce. A proč ne, patří jí to - a měla by tam zůstat do konce života, uleví si čtenář.

          Zažila jsem v minulosti porod na samotě u lesa. Nikdo nevěděl, že je tu budoucí matka - ta o svém těhotenství věděla, ale tajila jej úspěšně do poslední chvíle, měla strach, nevěděla si se situací rady. Sama byla zdravotní sestra. Dítě se začalo k údivu celé rodiny hlásit na svět v zimě, v té největší vánici. Nebylo ani pomyšlení rodičku odvézt do porodnice, ještě, že na protější samotě bydlela porodní asistentka. Doběhli pro ni skrz závěje a ta pomohla miminku na svět. Bylo to velké překvapení, nebyla to snadná situace, ale mladá rodička měla kolem sebe svou rodinu a ta ji podržela v této těžké chvíli, postarala se o ni. Kdoví, jak by to vše jinak dopadlo a jestli by má dcerka měla dnes svou copatou kamarádku.

          Přemýšlím, koho měla kolem sebe odsouzená paní v článku, v jakých žila podmínkách a jak mohla či nemohla sama svým rozumem pro ni kritickou situaci zvládnout. Podle dostupných informací se léčí na psychiatrii, tedy usuzuji, že není v pořádku, situace pro ni není jednoduchá a podepsala se na ní na celý život.

          Sama jsem porodila dětiček několik a nedovedu si představit, že bych si svého "těhotenství nevšimla". Občas se i takové neuvěřitelnosti stávají, ale většinou jde o předčasná těhotenství. Někdy si těhotenství nevšimne ani nejbližší okolí - o tom jsem se již zmínila. Nevěřím, že by si "nevšimla" paní, ale zřejmě byla ve velice složité situaci, případně měla psychický problém, mohlo tu být negativní ovlivnění ze strany rodiny či otce dítěte i dalších lidí, pocity strachu a beznaděje. Mohlo se stát tisíc věcí, mohu se jen dohadovat, ale rozhodně ta paní nebyla ve snadné situaci - vždyť normální je se na dítě těšit.

         Mohla přeci dítě odložit do babyboxu, napadne většinu. Proč to neudělala? Ano, mohla - ale jak funguje vystresovaná psychika ženy, ovlivněná hormony? Byla by toho schopna? Proč jí nikdo nepomohl, proč byla v takové chvíli vlastně sama? Proč nikdo netušil, v jakém je stavu? To se z článku nedozvíme, je velice stručný a pouze informuje - provinila se, byla odsouzena.

          My všichni tvoříme společnost, kde se takovéto tragédie čas od času odehrávají. My všichni dovedeme odsoudit a ukázat na někoho prstem - jsi špatná, provinila ses.. Odsuzujeme tě. U nás doma by se něco takového nestalo, pokýve většina z vás hlavou, vždyť kolik lidí by si to miminko chtělo adoptovat a vychovat jej.. Mohlo přeci žít!

           Třeba mohlo žít, kdybychom my, jako společnost, byli více všímavější k lidem kolem nás. Kdybychom dokázali být více lidé. Celý ten příběh mi kreslí neštěstí a osamocenost, se kterými si jednotlivec nevěděl rady a společnost se zapojila teprve, až když měla vyřknout ortel - pro výstrahu těm kolem.. uzavřít kauzu dle zákona.  A lidé kolem souhlasně pokývou hlavou a souhlasně mladou ženu odsoudí. Patří jí to, správně. Kdyby nic, mohla použít babybox, od čeho je tu máme?

           Skutečně je tu odsouzeníhodná jen ta žena?