Hlas lidu nebo jen vyšeptalý sípot?

Demonstrace je v mých očích hlasem lidu, volajícím po něčem naléhavém. Současná situace, kdy jsou země okolo zmítány nekontrolovatelně se šířící imigrantskou vlnou je více než vážná, ale výsledek dnešní demonstrace v Praze....

.... na mě působí jaksi rozpačitě a vlažně. Takto chceme vyjadřovat názory a něčeho dosáhnout?

Ano, oficiální verze informací z dnešních demonstrací na novinkách.cz je napsána neslaně a nemastně, počty demonstrujících jsou zde uváděny evidentně nižší, než uvádějí rozčilují se účastníci demonstrace, a než uvádějí i další privátní zdroje. Musela jsem se hořce usmát, když jsem v oficiální verzi uviděla fotografii s jediným demonstrantem (ta objektivita informací, že?) a pak jsem si vyhledala neoficiální verze účastníků, kde se již demonstrujících lidí objevovalo tak odhadem 4-5 tisíc.  Dokonce dorazila i parta motorkářů, která měla čítat kolem 200 lidí (díky motorkáři, že jste). Ale co to je na Prahu?  Když jde ke všemu o naši budoucnost, o budoucnost našich dětí, tedy o velice vážné věci.

http://www.novinky.cz/domaci/381821-v-praze-se-demonstrovalo-proti-uprchlikum-kvotam-i-nato.html

Současná situace je skutečně natolik děsivá, že bych předpokládala od pořádajících politiků a aktivistů v zájmu věci, v zájmu nás všech, že se budou umět domluvit a uspořádají jednu, ale skutečně výraznou a excelentní demonstraci, kde lidé názorně předvedou, o co jim jde, co chtějí a jak to vidí. Ne, pořádající pánové a dámy si opět jen přihřívali svou polívčičku, soukromničili oficiálně na třech místech, dle šeptandy dokonce na čtyřech a výsledný účinek se jaksi vytratil, rozmělnil. Mé obavy se naplnily, my Češi se snad nejsme schopni bránit, vyjádřit své názory, nedovedeme táhnout za jeden provaz, šlo mi dnes smutně hlavou.

Dovedeme se do krve dohadovat v teple svých příbytků o tom, jak kdo vidí příčiny, jak kdo hodnotí či nehodnotí historii a vysvětlovat všem okolo, kdo je chytřejší a kdo zase hloupější. I když se nakonec většina dovede shodnout na tom, že imigranti z mnoha důvodů pro nás nejsou tím správným řešením, tak vyjádřit ten názor vyjde do ulic jen „sedm statečných“.

Ne, ani já jsem tam nebyla,  tento víkend jsem cestovala s dcerou  a ve volnějších chvílích plnila pracovní povinnosti, svátek nesvátek,  snažila se sledovat, co se děje v Praze a jen jsem vnímala bezmoc a smutek z toho, jací jsme.

 Včera  se mi z toho všeho (a asi z té situace kolem nás) zdál takový zvláštní sen. V Bělé pod Bezdězem, kde jsou soustředěni ti „naši imigranti“, dávali v tom mém snu zaměstnancům podepisovat  pracovní smlouvy s takovým divným dodatkem - bylo tam něco na způsob závazku mlčenlivosti o tom, co se v uprchlickém zařízení běžně děje a dít bude. A co se tam v tom mém snu dělo?

Uprchlíci se chovali jako utržení ze řetězu, házeli jídlem po kuchaři až do kuchyně, protože jim údajně nechutnalo, dělali nepořádek. Odmítali starší oblečení od našich lidí, chtěli pouze nové věci, byly tu neurvale obtěžovány naše zde zaměstnané ženy. Děti uprchlíků, ale i samotní dospělí neměli základní hygienické návyky - káleli po chodbách a kde se dalo (ale i kde se nedalo). A ti Češi, co sehnali toto úžasné zaměstnání, to po nich měli jen povinnost uklízet a mlčet, sloužit jim. No byl to hrozný sen, jak ráda jsem se z něj probudila. Už chybělo jen to jejich pověstné "alláh akgbar.."

Teď si říkám, jestli něco na tom snu nebylo - jestli nějakou nepochopitelnou mlčenlivost a „nepodporu“  nakonec nepodepsalo tady více lidí, a je mi smutno. Proboha, proč mlčíme, proč se nedokážeme domluvit a dát náš názor všem důrazně najevo? Proč se organizují maličké úsměvné demonstrace, místo abychom se sjednotili a vyrazili proti zlu společně? Budeme se i dál jen dívat??